HISTORIE ŠKOLY | Základní škola Kasejovice

HISTORIE ŠKOLY

Historie Základní školy Kasejovice.

Historie kasejovického školství s největší pravděpodobností spadá ještě do doby předhusitské. Vzdělávání dětí zajišťovala v té době především církev. Nejstarší zpráva o kasejovické škole pochází z poloviny 16. století, kdy zde působil učitel Vít. V 17. století měli vzdělávání žáků na starosti dva učitelé. Význam školy ještě více vzrostl po provedení školské reformy Marií Terezií, kdy se školní docházka stala povinnou jak pro chlapce, tak pro dívky. Až do roku 1859 byla kasejovická škola dvojtřídní, později trojtřídní, roku 1873 měla čtyři a roku 1883 dokonce pět tříd.

Původně se vyučovalo v nízké dřevěné budově, která podobně jako jiné kasejovické budovy podlehla velkému požáru, který městečko postihl roku 1791. Poté byla vybudována nová škola. Teprve 24. dubna 1866 byl ve jménu Nejsvětější Trojice položen základní kámen nové školní budovy na kasejovickém náměstí. Do stěny budovy směřující ke kostelu byl zazděn posvěcený kámen s vytesaným letopočtem 1866, do kterého byly umístěny denní listy, peníze a další hodnotné předměty.

Až do roku 1919 plnila kamenná kasejovická škola funkci obecné školy. Teprve potom z ní byla vytvořena škola měšťanská a třídy obecné školy se vyučovaly různě po městě. Prvním ředitelem měšťanské školy byl jmenován Jan Adámek z Blatné. Roku 1923 se obě školy, obecná i měšťanská, spojily a ředitelem obou škol byl jmenován Matěj Šneberg.

Na začátku roku 1929 byla zahájena novostavba měšťanské školy a již 24. srpna 1930 byla tato, na svou dobu největší stavba v Kasejovicích, slavnostně předána veřejnosti. Roku 1939 došlo k znovurozdělení obou škol na obecnou a měšťanskou. Od následujícího roku byl ředitelem obecné školy Bohumil Beran a měšťanské školy Stanislav Němec. Roku 1945 byly obě budovy školy na delší dobu pro žáky uzavřeny. Nejdříve je obsadili uprchlíci z východních států a později americká a československá armáda. Téhož roku přestala být měšťanská škola výběrovou školou a museli ji absolvovat všichni žáci. Ředitelem školy byl v té době jmenován František Hrubec. V roce 1948 došlo k přejmenování škol: obecná škola se jmenuje národní škola a měšťanská škola byla přejmenována na střední školu. Roku 1953 se obě školy opět sloučily v jednu pod názvem základní škola v čele s Josefem Kabátníkem a poprvé i nově jmenovaným zástupcem ředitele Richardem Strnadem. Roku 1968 byla v sousedství školy otevřena nová budova tělocvičny.

O pět let později vystřídal Josefa Kabátníka Jan Trefný. V roce 1975 proběhla na škole rozsáhlá rekonstrukce elektroinstalace a sociálního zařízení, výměna podlah, rozvod vody do tříd, výstavba kotelny a ústředního vytápění. Došlo rovněž k rozšíření sportovního areálu, neboť v bezprostřední blízkosti tělocvičny vzniklo volejbalové a atletické hřiště. Roku 1977 byl jmenován ředitelem Václav Hojsa. První ženou ve funkci ředitele školy se roku 1984 stala Helena Štěpánková, kterou roku 1991 vystřídal Augustin Červený. Ten školu vedl do roku 1999, kdy byla ředitelkou kasejovické základní školy jmenována Jaroslava Ladmanová, která tuto funkci vykonávala do prosince 2008. V lednu 2009 byl ředitelem školy jmenován Jaroslav Viktora. V současné době navštěvuje kasejovickou školu přibližně 180 žáků.  Výuku zajišťuje 15 pedagogických pracovníků.

Již v druhé polovině 90. let byla v hlavní budově školy provedena plynofikace. Na další modernizaci a stavební úpravy musela škola počkat až do května roku 2004, kdy zde byla zahájena rozsáhlá stavební akce „Přístavba a rekonstrukce školy“ za téměř 50 milionů korun. Ve stejné době byl v blízkosti školy vybudován moderní víceúčelový sportovní areál, který kromě školy využívají nejrůznější sportovní organizace a široká veřejnost.

Od roku 2007 se Základní škola Kasejovice zapojuje do různých projektů financovaných z grantových programů.

  • červen 2007 – Zemská výstava „Bavorsko-Čechy, 1500 let sousedství“ a návštěva školy ve Zwieselu
  • rok 2008 – projekt „Kasejovice – Zwiesel 2008"
  • duben 2009 - projekt „Poznáváme svůj kraj“ z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost