Projekt Příběhy bezpráví 2012

V letošním školním roce se kasejovická základní škola po roční odmlce znovu zapojila do projektu Příběhy bezpráví, který od roku 2005 realizuje společnost Člověk v tísni v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách. Hlavním posláním tohoto projektu je žákům druhého stupně základních škol připomenout, že dějiny 20. století nekončí druhou světovou válkou, ale že pro naši společnost je neméně důležité připomínat si události, ke kterým v tehdejším Československu došlo po roce 1945, respektive po roce 1948.

Tématem letošního ročníku Příběhů bezpráví byla „normalizace“, tedy období, které v Československu nastalo v roce 1968 po Pražském jaru. Pozvání na besedu, která se v Základní škole Kasejovice uskutečnila dne 7. listopadu 2012, přijal Jaroslav Cuhra z Plzně. Společně s ním do školy zavítal místostarosta města Kasejovice Václav Červený, jenž se do besedy na téma normalizace aktivně zapojil a se žáky se podělil o zážitky a zkušenosti, jež se dotkly jeho života.

Vlastní besedě předcházelo zhlédnutí filmu „Nikomu jsem neublížil“ z projekce společnosti Člověk v tísni. Poté se slova ujal Jaroslav Cuhra, který žákům vyprávěl o situaci v Československu 70. letech 20. století, tedy o době, kterou sám zažil. Z jeho vyprávění jsme se dověděli, že jeho otec byl jedním z nejdéle vězněných politických vězňů v totalitním Československu. Z toho důvodu měla jeho rodina ve svém životě velká omezení, která spočívala například v tom, že si pan Cuhra nemohl svobodně vybrat školu, na níž by chtěl studovat. Na výběr měl pouze ze třech škol a vysokou školu vystudoval až při zaměstnání. Podobně jako jeho otec zažil Jaroslav Cuhra pobyt ve vězení. Byl jedním ze signatářů Charty 77 a měl rovněž příležitost osobně se v té době setkat s Václavem Havlem, pozdějším prezidentem demokratického Československa. Pan Cuhra napsal o svém otci rovněž knihu nazvanou Svědomí paměti.

Beseda se nám velice líbila, byla zajímavá a velmi poučná. Dobu, ve které rodina pana Cuhry žila, bychom zažít nechtěli. Tímto mu zároveň děkujeme za čas, který s námi v rámci Příběhů bezpráví strávil a přejeme mu hodně štěstí a zdraví do dalších let.

Zrealizovaná beseda spojená s promítáním filmu Nikomu jsem neublížil představovala zajímavé zpestření hodin dějepisu, jejichž úkolem je žáky informovat o historických událostech, které se u nás odehrály v druhé polovině 20. století. Beseda na téma normalizace přispěla k tomu, že se žáci o této době nemusejí dočítat pouze na stránkách učebnic dějepisu.